MemoMap Praha | Zkoumejte dějiny holokaustu v prostoru města
Pátráte, co se za druhé světové války stalo ve vašem domě, vaší ulici nebo čtvrti? Jste badatel, který hledá data pro svůj výzkumný projekt? Chcete se studenty zkoumat dopad holokaustu na židovské obyvatele a na město? MemoMap Praha promítá do prostoru města informace o osudech obětí holokaustu – lidech, kteří čelili pronásledování a segregaci z veřejného prostoru i společenského života a nakonec byli deportováni do ghett a vyhlazovacích táborů. MemoMap Praha navazuje na aplikaci MemoGIS Praha, kterou nejen obsahově doplňuje, ale jejíž funkcionalitu a design zásadně rozšiřuje.
Co je MemoMap Praha a co v ní najdu?
MemoMap Praha je historický geografický informační systém, který můžete používat nejen z domácího či školního počítače, ale také přímo při procházce městem prostřednictvím moderních mobilních zařízení. Jednotlivé typy dat jsou rozděleny do tzv. vrstev, mezi kterými můžete přepínat. Bližší nápovědu najdete přímo v aplikaci. Rozšiřování a doplňování těchto datových zdrojů je však zároveň podnětem pro kritickou diskusi o jejich dalším rozvoji a využití, a to v širším kontextu výzkumu o holokaustu, genocidách, nucené migraci a dalších tématech. Digitální obrat v historiografii, nové metody digitálních humanitních věd a revoluce spojená s umělou inteligencí přinášejí nové možnosti, jinou heuristiku a složitější etické otázky.
Kde Židé bydleli a co se s nimi stalo?
Před druhou světovou válkou v Praze žilo téměř čtyřicet tisíc Židů a v důsledku vyhnání z pohraničí a pronásledování jejich počet dočasně ještě stoupl. V MemoMap Praha mohou uživatelé jejich osudy zkoumat prostřednictvím mapy. Vrstva Bydliště Židů v době okupace obsahuje více než osm tisíc adres, na nichž v době okupace žili židovští obyvatelé. Informace o bydlišti zpravidla pochází z registrace Židů v protektorátu, která byla zahájena na podzim 1941. V mnoha případech proto zachycuje situaci po nuceném přestěhování do jiné čtvrti nebo sestěhování do společných bytů. Po kliknutí na konkrétní adresu se zobrazí nejen souhrnný počet židovských obyvatel a statistika jejich osudů v době okupace, ale také jména a fotografie obětí, včetně odkazu na detailní informace na portálu holocaust.cz. Tato data pocházejí z Databáze obětí spravované Institutem Terezínské iniciativy. Prostřednictvím časové osy je možné sledovat postupné „mizení“ židovských obyvatel v důsledku deportací do ghett a koncentračních táborů. Aplikace tak přibližuje destrukci jazykově, etnicky a nábožensky rozmanité společnosti v Praze.
Konfliktní prostor města
V aplikaci je možné sledovat, jak se pro pronásledovanou skupinu měnil a postupně zužoval prostor města, do nějž se v průběhu emancipace (od druhé poloviny 19. století) integrovali. Ke zkušenosti čerstvě nabyté rovnoprávnosti patřil také podíl na vymoženostech moderního města, ať již jimi byla dopravní infrastruktura – tramvaje, nádraží a vlaky – či možnost trávit volný čas v pražských parcích, v divadle nebo v kině. Nové a výstavné synagogy se nacházely na viditelných a reprezentativních místech a byly symbolem integrace.
Vyhlášky, nařízení a zákazy, které vstoupily v platnost v letech 1939-1943, omezovaly osobní prostor a volný pohyb Židů, a také jejich přístup ke zdrojům (potraviny, oblečení aj.) a k informacím. Židé nesměli bez povolení opouštět místa, kde byli přihlášeni k pobytu. Stále více zakázaných zón se objevovalo ve veřejném prostoru Prahy. Většina parků, veřejných zahrad, lesů a relaxačních míst byla pro Židy nepřístupná, byli omezeni v nákupních a úředních hodinách, nesměli procházet určitými ulicemi a zdržovat se v blízkosti některých budov, nemohli opouštět svá bydliště po osmé hodině večerní, bylo jim zapovězeno navštěvovat kavárny, restaurace, biografy, divadla, koncerty, knihovny či veřejné plovárny.
Vyloučení z veřejného prostoru umožňuje sledovat vrstva Zakázaná místa. Seznam těchto míst vychází z dobových nařízení a jejich obrysy se řídí historickou mapou z roku 1938. Současné prostory se mohou lišit velikostí i tvarem. Vrstva Body zájmu zprostředkuje místa související s každodenním životem židovských obyvatel Prahy a později jejich pronásledování. Patří mezi ně například synagogy, které postupně ztrácejí náboženskou funkci a mění se na sklady zabaveného židovského majetku.
Vrstva tzv. Incidentů umožňuje zkoumat interakci pronásledovaných s ostatními obyvateli, protektorátní policií a okupačními úřady v prostoru města a zároveň jejich jednání a vzdor tváří v tvář vylučování ze společnosti. Zhruba 1 700 případů vyčtených z dokumentů pražské policie ukazuje zejména situace, kdy se Židé dostali do konfliktu kvůli porušování protižidovských předpisů a nařízení. Uživatelé MemoMap Praha mohou například zjistit, která nařízení byla porušována nejčastěji, na kterých místech docházelo ke kontrolám a zatčením a která nařízení působila židovským obyvatelům největší problémy.
Místa paměti
Vrstva Místa paměti je věnována pomníkům a památníkům, které připomínají oběti holokaustu a v dnešním veřejném prostoru. V současné době obsahuje tato data o tzv. Kamenech zmizelých (Stolpersteine), umístěných na chodnících před domovy obětí. Ty se mohou lišit od bydlišť před deportací, do nichž byli Židé nuceni se přestěhovat.
O projektu
Aplikaci MemoMap Praha vytvořil Masarykův ústav a archiv Akademie věd ČR jako službu českého uzlu Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu (EHRI). Ten je součástí infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ, která je plně podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v rámci programu „velkých infrastruktur“. Příprava dat a vytvoření nového softwaru bylo dále možné díky podpoře Nadačního fondu obětem holokaustu a programu Strategie 21 Akademie věd Město jako laboratoř změny.
Navazuje na aplikaci MemoGIS Praha, jež byla výsledkem projektu Integrace a segregace v prostoru města: dějiny holokaustu v Praze prostřednictvím mobilní webové aplikace (idenifikátor TL01000366). Ten byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci veřejné soutěže ÉTA 1 a na původní aplikaci MemoGIS spolupracoval Masarykův ústav a archiv AV ČR s Institutem Terezínské iniciativy a Multikulturním centrem Praha.