News

Datum: 1. června 2026, 18.00

Místo konání: OVK Židovského muzea v Praze

Retribuční soudnictví v českých zemích patřilo k nejpřísnějším v poválečné Evropě. Mezi těmi, kdo se zodpovídali za své činy spáchané za války byli i ti, kteří se podíleli na perzekuci Židů a Romů. Z důvodu mimořádného charakteru retribučních soudů, a omezeného času který vyšetřovatelé měli, hráli přeživší zásadní roli při iniciaci vyšetřovaní a při soudních procesech. Přednáška se zaměří na snahy přeživších Židů a Romů o to, dosáhnout potrestání těch, kteří se podíleli na perzekuci jejich rodin a komunit. Cílem je osvětlit faktory, které ovlivňovaly snahy přeživších, a to jakým způsobem státní administrativa na tyto snahy reagovala.

Datum: 1.–2. června 2026

Místo konání: Jinonice Campus, místnost C420

Centrum působí jako výzkumné pracoviště v rámci Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a na programu i organizaci spolupracuje s partnerskými institucemi, jako jsou ÚFAL MFF UK či platforma LINDAT CLARIAH-CZ.

7. 5. 2026 | 10.00 | Foyer úřadu, Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 449/3, Brno

Přijměte srdečné pozvání na vernisáž výstavy Přetnuté životy. Hledání útočiště v době holocaustu: Příběh Ruth Maierové. Součástí vernisáže bude kulatý stůl na téma Cena bezpečí: Hledání útočiště tehdy a dnes a představení aktivit nově založeného Nadačního fondu Ruth Maierové.

Leonie je doktorandkou na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově. Současně působí jako vědecká asistentka v Centru pro studium holokaustu při Ústavu pro soudobé dějiny v Mnichově.

19. 5. 2026 | 16.00 | Sraz u hotelu Mama Shelter

Vydejte se na procházku po Praze 7, během níž se seznámíte s aplikací MemoMap Praha, kterou vytvořil Masarykův ústav a Archiv AV ČR (MÚA) jako službu českého uzlu Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu (EHRI-CZ).

Součástí programu bylo také jednání Výboru národních koordinátorů (National Coordinators Committee), který je jedním z řídících orgánů EHRI-ERIC. Národní koordinátoři představili aktivity svých národních uzlů a prezentovali plány na tento rok. Český uzel reprezentovala jeho národní koordinátorka Magdalena Sedlická.

Otte Wallish se narodil ve Znojmě v roce 1906. Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni, na začátku 30. let si v Praze otevřel vlastní grafické studio a pravidelně spolupracoval s Židovským národním fondem. Navrhoval především reklamní letáky, filmové plakáty a graficky upravoval knihy. V roce 1934 se přestěhoval do mandátní Palestiny, kde pokračoval ve své tvorbě. V roce 1948 graficky navrhl deklaraci nezávislosti Státu Izrael, dále vytvořil první izraelské známky, mince a podílel se na návrhu znaku izraelské policie. Vedle státních zakázek se věnoval také komerčním projektům – vytvořil několik tisíc plakátů, přičemž některé z nich patří k ikonám grafického designu v Izraeli. Výstava Evy Janáčové představí dílo Otte Wallishe napříč všemi místy, kde žil a tvořil.

Konference se uskuteční 29. března 2026 v Brně, MUNI, Komenského nám. 2, zasedací místnost Sira Rogera Scrutona č. 300.

Článek představuje Norský digitální archiv válečných zajatců 1940–1945 Fanger (https://www.fanger.no/). Databáze obsahuje odkazy na primární i sekundární prameny z národních i mezinárodních archivů a zahrnuje téměř 50 000 osob. Nejde nutně jen o norské občany – zahrnuje také osoby, které v době zatčení a uvěznění žily v Norsku, a jednotlivce či skupiny deportované do Norska.

Transnational Workshop of EHRI-CZ and EHRI-AT: Rethinking Holocaust History through Geospatial Approaches

Date: 18–19 May 2026

Venue: Prague, Czech Republic

Deadline for applications: 15 March 2026, submissions in English only

Notification of acceptance: 30 March 2026

Over the past decade, spatial history has emerged as a key dimension of Holocaust research. Mapping projects addressing ghettos, camps, forced labor sites, deportation routes, and places of persecution have demonstrated how geographical perspectives can reveal new insights into the structures and dynamics of Nazi violence and its aftermath. Building on these developments, the workshop organised by the Czech and Austrian national Nodes of the European Holocaust Research Infrastructure (EHRI) takes a fresh look at a wide range of spatial methodologies, from established GIS-based approaches to emerging digital techniques.

Srdečně vás zveme na přednášku literární vědkyně Alexandry Szczepan Intimate Cartographies: Maps as Holocaust Testimonies.

Datum: 15. ledna 2026, 18h

Místo konání: Auditorium OVK – 3. patro, Maiselova 15, Praha 1

A. Szczepan představí, jak přeživší holokaustu vytvářeli a používali mapy jako prostředek k zachycení svých válečných zkušeností i poválečných vzpomínek. Zaměří se zejména na ručně kreslené plány ghett a koncentračních táborů. Některé z nich sloužily jako důkazní materiál při procesech s válečnými zločinci i jako způsob vyprávění pro vyznačení únikových tras, míst, kde čekala pomoc i nebezpečí, pro připomínku zmizelých krajin východní Evropy a pro uchování osobní paměti.

Vážení badatelé a příznivci Centra vizuální historie Malach,

přijměte prosím naše pozvání na 16. výroční konferenci našeho centra. Konference proběhne v pondělí 26. ledna 2026 od 9.30 v budově MFF UK na Malostranském náměstí 25, v místnosti S9.

Vystoupí na ní přední odborníci z výzkumných a kulturních institucí, které spolupracují s naším Centrem a Univerzitou Karlovou, tentokrát například z projektu Horizon Europe MEMORISE, nebo Archivu Fortunoff Yaleovy univerzity. Hosté odprezentují výsledky své badatelské činnosti a podělí se o zkušenosti z praxe, včetně zpracování audiovizuálních nahrávek či pedagogické činnosti.

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu představuje český uzel Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu (EHRI-CZ), na základě projektu MemoMap Praha, dvě nové interaktivní mapy mapující osudy židovského obyvatelstva v období Protektorátu Čechy a Morava i po něm. Mapy nabízejí prostorový pohled na procesy vylučování Židů, omezování jejich každodenních kontaktů s okolní společností i na současná místa připomínání. Uživatele mohou zkoumat rozsáhlé datové soubory, včetně digitalizovaných archivních dokumentů, fotografií, osobních příběhů, pietních a vzpomínkových akcí a konkrétních lokalit. Vývoj aplikací byl podpořen také Nadačním fondem obětem holokaustu (NFOH).

Autorka identifikovala doprovodné anonymní ilustrace z knihy o Jägendorfově slévárně. Autorem byl tehdy 14ti letý chlapec, který se v dospělosti stal slavným izraelsko-francouzským malířem a kreslířem pod jménem Avigdor Arikha.

Letošní cyklus přednáškového cyklu Židovského muzea v Praze a EHRI-CZ „Nové poznatky a prameny k dějinám holokaustu" uzavře přednáška romistky Renaty Berkyové Transgenerační trauma a současné podoby romské a sintské identity.

Datum: 11. prosince 2025, 18.00

Místo konání: Auditorium OVK – 3. patro, Maiselova 15, Praha 1

Každá členská země EHRI-ERIC má svůj národní uzel – konsorcium výzkumných institucí, archivů, muzeí, knihoven a paměťových institucí s relevantní odborností, které podporuje práci EHRI na národní i nadnárodní úrovni. Národní uzly mají své pevné místo ve struktuře řízení EHRI-ERIC, a to díky zastoupení ve Výboru národních koordinátorů, který se od svého vzniku v březnu 2025 schází alespoň jednou ročně.

Datum: 24. 11. 2025, 18.00–19.30

Webinář ukáže, jak EHRI Anotátor funguje: nástroj automaticky rozpoznává a propojuje klíčové entity (tábory, ghetta, osoby aj.) v mnohojazyčných dokumentech souvisejících s holokaustem. Účastníci si budou moci vyzkoušet jeho funkce přímo na přepisech archivních materiálů.

Slavnostní otevření se uskuteční ve čtvrtek 6. listopadu v 17:00 hod. v Mozarteu (Arcidiecézní muzeum Olomouc).

Program festivalu

Konference představí pohledy badatelů z celého světa na to, jak se po roce 2000 proměňuje vyprávění o šoa a jeho obraz v kulturní paměti – od nových literárních forem přes mezigenerační přenos traumatu až po etické otázky, které přináší zobrazování holokaustu v době digitálních médií.

Datum: 29. října 2025

Více informací: EHRI Webinar 29 Oct | “Voices – Letters from the Holocaust”

Datum: 27. října 2025, 18:00

Místo konání: Auditorium OVK, Maiselova 15, Praha 1, 3. patro

Přednášku doplní výstava „Dánští Židé v Terezíně“, připravená Oddělením skandinávských studií Ústavu germanistiky FF UK, kterou budete moci navštívit po celý říjen od pondělí do pátku od 9 do 16 hod. v Oddělení pro vzdělávání a kulturu Maiselova 15).

Evropská infrastruktura pro výzkum holokaustu (EHRI-ERIC) se dne 26. září 2025 oficiálně připojila k Mezinárodní alianci pro připomínku holokaustu (IHRA) jako stálý mezinárodní partner (Permanent International Partner, PIP). Oznámení učinila generální tajemnice IHRA Michaela Küchler během workshopu EHRI „Multilaterální strategická spolupráce partnerů“ ve Vídni.

Jeho členy je šest předních odborníků a odbornic z oblasti Jewish a Holocaust Studies: Ivana Cahová (Univerzita Palackého v Olomouci), Michal Frankl (Leibniz Institute for the History and Culture of Eastern Europe), Benjamin Frommer (Northwestern University), Hana Kubátová (Univerzita Karlova), Jan Láníček (University of New South Wales, Sydney) a Kateřina Portmann (Technická univerzita v Liberci).

Datum: 30. září 2025 v 19.00

Místo konání: Maiselova synagoga, Maiselova 10, Praha 1

V rámci debaty o holokaustu na území Protektorátu Čechy a Morava bývá pozornost věnována zejména osudu židovské komunity v Praze. Méně známý je však příběh moravských Židů, kteří čelili krutému pronásledování a útlaku už v počátcích nacistické okupace. Přednáška amerického historika Benjamina Frommera přiblíží specifický vývoj na Moravě a nabídne srovnání s děním v Čechách.

Datum: 7. června 2025, 13.45

Místo konání: Pražský veletržní areál Letňany, Keplerův sál

Ve dnech 5.–7. června 2025 proběhne v pražských Letňanech další ročník Veletrhu vědy. Jedná se o největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR.

Datum: 3. června 2025, 15.00

Místo konání: Přednáškový sál v Národním archivu ČR, Archivní 2257/4, Praha 4

Na jaře 1945 se existence židovského ghetta v Terezíně a policejní věznice v Malé pevnosti blížila svému konci. Tři týdny před skončením války se Terezín stal cílovou stanicí pro evakuační transporty a pochody smrti z likvidovaných koncentračních a pracovních táborů na území říše. Setkání terezínských vězňů s nově příchozími znamenalo nejen kruté seznámení s realitou konečného řešení židovské otázky, ale také oddálení dlouho očekávané svobody. Tisíce vyčerpaných a nemocných vězňů zavlekly do Terezína skvrnitý tyfus, který se rychle rozšířil i mezi původními vězni. Tyfová epidemie vedla k pozastavení repatriací bývalých vězňů a Terezín se stal místem, kde probíhaly těžké boje s touto smrtelnou nákazou.

Datum: 29. května 2025 v 19.00

Místo konání: Auditorium OVK (Oddělení výchovy a kultury), Maiselova 15, Praha 1, ve 3. patře

Otázky týkající se politik a kultur vzpomínání se opět dostaly do centra veřejné debaty. Po fázi globalizace a institucionalizace prochází nyní paměť holokaustu procesem dalekosáhlé změny. Přednáška se pokusí nastínit současný stav a výzvy v evropském, „západním“ a globálním kontextu, což vyvolává otázky ohledně významu připomínky holokaustu pro evropská společenství migrantů, v neposlední řadě v dobách, kdy je imigrace do Evropy vnímána jako krize; a současně o globálním kompetitivním vztahu mezi pamětí holokaustu a pamětí zločinů evropských koloniálních mocností ve světě – žádná z těchto otázek není nová, nicméně nabývají na významu a kontroverznosti.

Datum konání: 20.–21. října 2025

Místo konání: Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky (Na Florenci 1420/3, Praha 1)

Termín zaslání příspěvku: do 30. června 2025 na adresu: sedlicka@mua.cas.cz. Možné zaslat v češtině či angličtině, akce bude tlumočena do obou jazyků.

V týdnu od 19.-23. května organizuje Mehrin sérii diskusí pro veřejnost s Dr. Ann M. Altman Ph.D. nazvanou Mé moravské rodinné dědictví. Ann Altman se narodila v roce 1947 v Bristolu. Její máma Edith Löwy pocházela ze Znojma z pivovarnické rodiny Wotzilkových. Otec Štěpán Körner pocházel z Ostravy. Příbuzní z obou stran žili v Třebíči, Brně, Žarošicích, Velkém Meziříčí a Vídni. Zatímco rodiče Ann z Českosloveska uprchli, všichni čtyři její prarodiče během holocaustu zahynuli. Devět diskusí pro veřejnost a studenty o židovských kořenech Dr. Ann Altman, dopadu holocaustu na její rodinu, a také jejím vlastním zajímavém životě proběhne v angličtině.

Místo: Malý Mehrin, Vídeňská 14, Brno

Autorem kreseb je čínský výtvarník Han Jiang Xue, žijící trvale v Česku, který je vytvořil jako podklad k edukačnímu komiksu pro Muzeum Kroměřížska. Komiks sleduje otisk velkých dějinných událostí 20. století v životě Františka Färbera a jeho rodiny, která patřila ke kroměřížské židovské obci. Kresby vycházejí z historických pramenů, např. z rodinných fotografií, korespondence či předmětů, které jsou uloženy v depozitáři muzea. Vernisáž 8. dubna v 18.00.

Místo: Prostory MUNI, Komenského náměstí 2., Sál Sira Rogera Scrutona, č. 300, Brno

Datum: 3. dubna 2025, 19h

Místo konání: Maiselova synagoga, Maiselova 10, Praha 1

Německá historička Andrea Löw představí svou knihu Deported. “Always with one foot in the grave” – Experiences of German Jews, která na základě stovek dopisů, deníků a dalších svědectví zachycuje osudy německých Židů deportovaných z Německé říše do okupované východní Evropy. Kniha přibližuje jejich naděje, obavy i každodenní boj o přežití. S autorkou bude hovořit historik Michal Frankl. Akce proběhne v anglickém jazyce.

Datum: 25. března 2025, 18h

Místo konání: Auditorium OVK - 3. patro, Maiselova 15, Praha 1

Slyšeli jste už někdy o lázeňském antisemitismu? Jde o fenomén, se kterým bylo možné se setkat v českých i moravských lázních od konce 19. století až do třicátých let 20. století. Objevoval se zejména na obrazových dopisnicích záměrně karikujících židovské hosty. Stranou nezůstaly ani antisemitské novinové karikatury a drobné sošky a sousoší stereotypně zobrazující Židy. S lázeňským antisemitismem i jeho konkrétními ukázkami vás během své přednášky seznámí historička umění Eva Janáčová.

Datum: 28.-30. 10. 2024

Místo: Oskar Ziegler Villa, University of Lodz, Marii Curie-Skłodowskiej 11

Program:

Pondělí 28/09/2023

• 9.00-9.30: Welcome (Hotel lobby, Kościuszki 16)

Datum: 4.–5. prosince 2024

Místo konání: Národní archiv, Archivní 2257/4, Praha 4

Dvoudenní seminář EHRI-CZ se zaměřil na zhodnocení stavu a kritickou reflexi dokumentace jmen a osudů lidí, kteří byli pronásledováni v době holokaustu v českých zemích a ve středovýchodní Evropě. Setkání se uskutečnilo v kontextu dlouhodobé snahy českého uzlu EHRI o promýšlení priorit a nových přístupů k databázím historických aktérů. Jedním z hlavních témat workshopu bylo představení databáze Arolsen Archives, která já nově přístupná z Národního archivu. Během tzv. “hands on session” seznámili pracovníci archivu účastníky workshopu s možnostmi vyhledávání a praktickým využitím digitalizovaných sbírek. Akci organizoval Masarykův ústav a Archiv AV ČR ve spolupráci s Národním archivem. Účastníci workshopu si vyslechli prezentace věnované mimo jiné novým digitálním přístupům, regionálním výzkumným perspektivám či transnacionálním databázím obětí. Příspěvky byly doplněné diskuzí nad dalším rozvojem a využitím dat, a to v širším kontextu výzkumu holokaustu, genocid či nucené migrace.

Varšava, 26. ledna 2025: v předvečer připomínky 80. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim-Březinka proběhla v Muzeu dějin polských Židů POLIN ve Varšavě slavnostní uvedení Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu (EHRI) jako stálého Konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC).

FOTO: Maciek Jazwiecki, EHRI

Datum: 4.-5. 12. 2024

Místo: Národní archiv, Praha

Co je cílem semináře?

Cílem semináře je zhodnocení stavu a kritická reflexe dokumentace jmen a osudů lidí, kteří byli pronásledováni v době holokaustu v českých zemích a ve středovýchodní Evropě. Setkání je součástí dlouhodobé snahy českého uzlu EHRI o promýšlení priorit a nových přístupů k databázím historických aktérů.

Ve dnech 20.–21. října se uskutečnil mezinárodní workshop Nové čtení svědectví o holokaustu, pořádaný EHRI-CZ, GWZO a Centrem vizuální historie Malach. Workshop se zaměřil na otázku, jak nové technologie mění způsob historického bádání a jak lze zapojit veřejnost do procesu tvorby a anotace korpusů svědectví, jakožto jednoho z pramenů historického bádání (citizen science). Během workshopu se sešli přední evropští odborníci v oblasti jazykové lingvistiky a digitálních humanitních věd s těmi, kteří se svědectvími přeživších holokaustu pracují v rámci své každodenní odborné činnosti (historici, archiváři).